Základní klimatické a geografické charakteristiky

Teplota

Krajské město Zlín se nachází mezi dvěma geomorfologickými celky. Na severní straně Hostýnské vrchy a na jižní straně Vizovická vrchovina.  Průměrná roční teplota vzduchu se zde pohybuje nejčastěji v rozmezí 8 až 9 °C. O něco chladněji je v jihovýchodní části města, tedy v částech Kudlov a Jaroslavice, kde se průměrná roční teplota pohybuje mezi 7 až 8 °C. V těchto částech Zlína se zvyšuje nadmořská výška díky Vizovické vrchovině.  Podobné teploty se pohybují ještě v městské části Velíková na severovýchodě Zlína, kde nadmořskou výšku zvyšují Hostýnské vrchy.

Srážky

Stejně jako u teplot, tak i průměrné roční srážkové úhrny jsou výrazně ovlivněny Vizovickou vrchovinou a Hostýnskými vrchy.  Průměrně nejvíce srážek za rok spadne v Kudlově, v Jaroslavicích a v městské části Velíková. Průměrné roční úhrny srážek se pohybují mezi 700 až 800 mm. Na většině území města jsou to však úhrny mezi 650 až 700 mm.  Nejméně srážek se vyskytuje v Malenovicích, kde průměrné roční srážky činí 600 až 650 mm.

 

Meteorologická stanice

Zlín

V současné době se na území města Zlín nevyskytuje žádná meteorologická stanice, která by reprezentovala současné klima města. Pro dokreslení byla použita meteorologická stanice, která ukončila provoz v roce 2007.

Tab. 1 Základní údaje o stanici

Nadmořská výška	cca 300 m n.m.
Maximální denní teplota	36,5 °C	8. 7. 1957
Minimální noční teplota	-28,0 °C	9. 2. 1956
Největší minimální teplota	25,3 °C	29. 8. 1992
Nejvíce srážek za 24 hodin	49 mm	12. 2. 2006
Maximální sněhová pokrývka	143 cm	27. 9. 1954

Zdroj: Tiskový archiv města Zlín

 

Meteorologické zajímavosti této oblasti

Míra oslunění severních a jižních svahů

Město Zlín leží v údolí řeky Dřevnice, která rozděluje Hostýnské vrchy a Vizovickou vrchovinu. V zimních měsících, kdy Slunce na obloze putuje jen po jižním obzoru, se severní svahy (svahy Vizovických vrchů) nachází ve stínu. Naopak jižní svahy (svahy orientované na jih) jsou v tomto období vystaveny slunečnímu záření.  V pozdní zimě a na začátku jara se může tento jev projevit i do výšky či četnosti sněhové pokrývky. Na severních svazích města se sněhová pokrývka udržuje daleko déle než na jižních svazích.

 

Extremita synoptických situací pro danou oblast

Vyšší úhrn nové sněhové pokrývky při situacích Wc, Wcs a NWc

V zimní polovině roku se zejména v jižních částech města objevuje srážkový návětrný efekt na svazích Vizovické vrchoviny.  Srážková oblačnost, která postupuje přes Hornomoravský úval od severozápadu nebo západu se výrazně aktivuje v oblasti Hostýnských vrchů a Vizovické vrchoviny. Pokud je příznivý severozápadní vítr, tak se zejména v jižní části města vyskytuje návětrný efekt s výraznější intenzitou srážkové činnosti. Během jednoho dne tak může při těchto situacích napadnout až 15 cm sněhu, ačkoliv na ostatních místech v okolí se výška nové sněhové pokrývky pohybuje maximálně do několika cm.

 

Výjimečné meteorologické extrémy

Přívalová povodeň ve Zlíně 31. 7. 2014

Nad Moravou se tento den vlnila studená fronta, která jen zvolna postupovala dále k východu. Samotné srážky však postupovaly od jihovýchodu. Mírný déšť se v oblasti Zlína vyskytoval již v nočních hodinách. Během rána a dopoledne však srážky ustaly. Po poledni se první bouřková jádra začala tvořit nad Vizovickou vrchovinou a pokračovala dále k severozápadu. Kolem třetí hodiny odpolední se bouřková činnost přesunula přímo nad město Zlín.  Během jedné hodiny spadlo v nedalekých Vizovicích 23 mm. Samotná hodnota není nijak extrémní, ale průměrně 30 mm srážek spadlo během krátké chvíle na zhruba 30 km². Díky údolí kolem řeky Dřevnice došlo k velké akumulaci spadlé vody.

V průběhu několika minut došlo k zaplavení centra města Zlín. Jednalo se o zaplavení komunikací, sklepů, bytových domů, ale i skladů a prodejen. Na několik hodin byla uzavřena hlavní třída Tomáše Bati. Zatopeno bylo i autobusové či vlakové nádražní. Vzhledem k tomu, že přívalový déšť přišel náhle a v dopravní špičce, způsobila voda v ulicích dopravní kolaps.

Obr. Přívalový déšť ochromil dopravu v centru Zlína, Zdroj: zlinsky.denik.cz

 

Vhodnost návštěvy

Město Zlín patří mezi krajská města, která lze navštívit v libovolné části roku. Na podzim vás mohou překvapit mlhy, ale vzhledem k tomu, že se jedná o otevřené údolí, tak zde nemají dlouhého trvání.  Mezi nejstabilnější měsíc patří září.

 

Základní informace:

Zlín je krajským městem stejnojmenného kraje – Zlínského. Nyní žije ve městě okolo 75 tisíc místních, avšak celková zlínská aglomerace čítá asi 100 tisíc obyvatel. Rozloha města je lehce přes 100 km², což Zlín řadí na 16. místo co do velikosti českých obcí. Díky své poloze se město stalo regionálním centrem jihovýchodní Moravy.

 

Významnost města v rámci České republiky:

Zlín je neodmyslitelně spojen s výrobou obuvi, která má ve městě tradici již více jak 120 let. U zrodu společnosti stáli 3 sourozenci, avšak brzy stojí v čele pouze Tomáš Baťa. Zanedlouho se dostává na trh nejslavnější kus botou, a to plátěné „baťovky“ za příznivou cenu. Boty se staly velmi rychle oblíbeným zbožím a již v roce 1905 dokázali pracovníci vyrobit cca 2 200 párů bot denně. Hlavně díky politice a přístupu firmy se ujaly hesla jako „Náš zákazník, náš pán“ nebo „Baťovské ceny“. Navíc celá společnost naprosto změnila vzhled města, kdy byla vybudována řada nových budov, jako jsou nemocnice, obytné domy či školy. V roce 1931 se továrna Baťa rozrůstá o zahraniční pobočky. O 9 let později se část továrny stěhuje do Batawi v Kanadě. Za socialismu jsou továrny znárodněny a fungují pod názvem Svit, až po revoluci je obnovena centrála ve Zlíně, která znovu nese označení Baťa. Díky spolupráci Zlína s Otrokovicemi a Napajedly zde vzniká velká obousměrná dojížďka jak za prací (Barum Continental či FATRA), tak i za studiem (Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně od roku 2001).

Baťovy závody, Zdroj: Bata Brands

Ve Zlíně sídlí kromě okresního soudu i pobočka brněnského krajského soudu. Zlín je napojen na dálnici D1 rychlostní silnicí R55, která se otevřela v roce 2011.

 

Historie a významné historické události:

První písemná zmínka o městě Zlín pochází z roku 1322. V té době byl Zlín řemeslnicko-cechovním střediskem valašského osídlení. V roce 1509 získává královské privilegium na výroční trhy. V době třicetileté války se město zúčastnilo protihabsburského povstání. Velká tragédie zasáhla město v roce 1849, kdy bylo město zničeno velkým požárem. Později je Zlín dokonce obsazen pruskou armádou v době prusko-rakouské války. Až do konce 19. století se nijak velikostně nelišil od jiných malých valašských obcí a počet obyvatel nebyl vyšší než 3 000. Rozvoj města zásadně ovlivnilo založení obuvnické společnosti Baťa v roce 1897, kdy se do Zlína začali hojně stěhovat lidé za prací. Během 30 let se počet obyvatel znásobil desetkrát. Po roce 1926 se stává Zlín moderním městským centrem a pomalu rostlo množství typických kolonií „baťovských“ staveb z hladkých červených cihel. V období druhé světové války město zažilo mnohokrát bombardování. Po válce a nástupu socialismu bylo město přejmenováno podle prvního komunistického prezidenta na Gottwaldov. V roce 1968 se započala výstavba panelového sídliště Jižní svahy, které bylo dokončeno až v roce 1980. Původní název Zlín se navrátil až po revoluci. V roce 1989 začal Zlín prudce růst v podnikatelsko-obchodních aktivitách, které svým rozmachem daleko převyšují celorepublikový průměr. V roce 1990 se Zlín stává statutárním městem a také dochází k odtržení několika bývalých částí.

Typické baťovy domky, Zdroj: tomas-bata.osoba.cz

 

Kultura, památky a zajímavá místa:

Zlín je moderním městem, kde nejvíce zajímavých staveb pochází z minulého století nebo z nového milénia. Nejproslulejší stavbou z dob Tomáše Bati je 77,5 m vysoký mrakodrap přezdívaný Jednadvacítka, kde sídlilo ředitelství firmy Baťa. Velmi proslulou se stala například pojízdná kancelář ředitele společnosti. Budova vznikla v roce 1938. Z meziválečného období pak pochází celá řada staveb, například zlínský Dům umění, nová radnice, Velké kino nebo hotel Moskva. Avšak i ve Zlíně nalezneme historické památky v podobě zámku. První zmínka o tvrzi do tvaru U pochází už z roku 1360. V 16. Století byla pak přestavěna na renesanční zámek. Jeho další přestavbu z počátku 20. století měl na svědomí významný vídeňský architekt Leopold Bauerer. Nyní je v zámku galerie a pořádají se zde i různé výstavy. Památková zóna ve Zlíně byla vyhlášena 20. 11. 1990. Její územní rozsah je mimořádný. Zahrnuje nejen historické jádro města Zlína, ale i tovární areál bývalých Baťových závodů. Do zóny patří náměstí Práce a náměstí T. G. Masaryka s budovami bývalých ubytoven pro zaměstnance tehdejší firmy Baťa se všemi doprovodnými budovami.

Baťův mrakodrap Jednadvacítka, Zdroj: simontimingeriu, rajce.net

Baťův kanál je další zajímavou technickou památkou, která láka ročně mnoho turistů. Kanál je dlouhý 50 kilometrů. Dříve sloužil k dopravě lignitu z Ratíškovic pro elektrárnu v Otrokovicích. První myšlenka se zrodila v roce 1927, ale výstavba začala až v roce 1934 – 1938. Nyní je Baťův kanál uznávanou turistickou vodní cestou.

Plavba po Baťově kanálu, Zdroj: Archiv Regionu Slovácko

Zlín je spojen i s filmovým děním, které odstartovalo v první polovině třicátých let minulého století. Byly zde položeny i základy uznávané české animované školy se světoznámými postavami Karla Zemana či Hermíny Týrlové. Bonton ateliéry Zlín dnes využívají jak čeští, tak zahraniční filmaři. Milovníci motoristických závodů zase každoročně sledují dění okolo Barum Czech rally Zlín, které se letos koná již po čtyřicáté šesté. 

 

Ke Zlínu i neodmyslitelně patří ZOO Lešná. Roku 1804 nechal Josef Jan Seiler na návrší „Leschna“ postavit obydlí pro bažanty a zahájil jeho chov. Později zde byl vybudován i zámek a bažantnice se rozrostla i o hřebčín Reineltův dvůr. V roce 1900 se zde buduje i přírodopisné muzeum. O 30 let později se zde otevírá expozice exotických zvířat, která je již počátkem celé zoologické zahrady, ta se zde oficiálně otevírá pro veřejnost roku 1948. Dnes je zoo rozdělena na pavilony dle světových kontinentů a je zapojena do řady světových projektů.

Rejnoci ve Zlíně, Zdroj: Honza Mudra, archiv ZOO Zlín